75. výročí osvobození v Žatci

V Žatci byl pořádán pietní akt Městským úřadem 8. května v dopoledních hodinách.  Bohužel u nás v Žatci byla připomínka tohoto výročí pro KSČM spojena s určitým rozčarováním, které následovalo po tom, když jsme se chtěli poklonit památce osvoboditelů na městském hřbitově.

 

Jakožto zastupitelé jsme dostali i my tři pozvánku k tomuto pietnímu aktu s upozorněním, že tento rok se bude akce konat za přísných karanténních opatření a v omezeném počtu.  Naše zastupitelka I. Malířová si 2x tuto informaci ověřovala u příslušné úřednice, které měla organizaci akce na starost.  Bylo nám doporučeno dodržovat bezpečnostní pravidla a max. počet 10 osob včetně rozestupů 2 m. Naší zastupitelkou  bylo toto odsouhlaseno s tím, že se zúčastní pouze tři naši zastupitelé.  Mnozí naši členové měli sice zájem jít na tuto akci, ale rozhodli jsme dodržovat bezpečnostní opatření a členům jsme jakožto zastupitelé doporučili jít v jiný čas a dodržet počet osob 10 a 2 m rozestupy.  Bohužel při příchodu nás tří zastupitelů  k hřbitovu, kde se akce měla konat a když jsme si již připravili věnec k položení k pomníku, nám přišla oznámit starostka města, že jsme jaksi navíc a že se nemůžeme zúčastnit pietního aktu a že prý naše zastupitelka byla o tomto informována. Byli jsme dosti překvapeni, ale nechtěli jsme se při této slavnostní chvíli dohadovat a ustoupili jsme tomuto nesmyslnému tvrzení. Pro informaci uvádím, že při jednání naší zastupitelky s příslušnou úřednicí nám nebylo sděleno, že se nemůžeme zúčastnit akce, pouze jsme byli upozorněni na dodržení určitých pravidel.  Ano, na akci byli přítomni vojáci ve větším počtu, kteří nesli „jen vybrané věnce“, zástupci MěÚ a vybraní zástupci dalších subjektů a také místní televize. Bohužel na představitele KSČM, jakožto zástupců zvolené strany ve městě již nezbylo místo.

 

Na místě jsme se tedy dohodli, že výročí uctíme po svém.  Kytici rudých karafiátů jsme položili samostatně u pomníku na Kruhovém náměstí a s ostatními našimi členy, kteří již dříve projevili zájem o uctění památky jsme se dodatečně sešli na městském hřbitově a při dodržení bezpečnostních opatření jsme položili náš věnec a někteří ještě i své květiny, které si přinesli. Takže jsme takto oslavili výročí osvobození naší vlasti samostatně jakožto KSČM. Vzhledem k tomu, že se jednalo již o naši třetí negativní zkušenost při pietním aktu v Žatci během několika let,  předběžně jsme se rozhodli, že příští rok u příležitosti výročí osvobození položíme samostatně s našimi členy a příznivci květinové dary u pomníků a nezúčastníme se pietního aktu pořádaného městem Žatec.

 

Bohužel mi ale není ale jasné, proč nám byla zaslána MěÚ pozvánka na pietní akt, my jsme telefonicky prostřednictvím naší zastupitelky souhlasili s dodržením všech omezení, informovali jsme o počtu účastníků a  za MěÚ nebyla vznesena jediná připomínka, že se nemůžeme zúčastnit a vše pak bylo jinak.  Opravdu nechápu já,  ani ostatní naši členové, proč jsme byli „vykázáni“ starostkou z pietního aktu a bylo nám řečeno, že v oficiálním zástupu k pomníku prostě nemůžeme jít a že jsem já byla telefonicky o tomto úřednicí, která akci měla na starost, informována.  Že se nemůžeme zúčastnit jsem opravdu nebyla informována.  Byli jsme připraveni dodržet všechna bezpečnostní opatření související s koronavirovou karanténou a byli bychom pochopili, kdyby nám bylo řečeno, že může jít třeba jen jeden z nás, aby se dodržel předepsaný počet osob. Ale ani to se nestalo. Nebudu ale polemizovat, proč se tak stalo.  Jakožto řádně zvolená strana ve městě jsme snad měli určité nepsané právo se pietního aktu s ostatními pozvanými subjekty ve městě zúčastnit, nebo by na druhou stranu bylo slušné nás již dopředu informovat,  ať na akci nechodíme z toho či onoho důvodu. A hlavně nám neposílat pozvánku, pokud zde nejme vítáni.

Ale takový je život a i tak se může slavit připomínka 75. výročí osvobození od fašismu.  My jsme si výročí se vší úctou připomněli, i když jinak než jsme předpokládali. A pokud jsme někde nadpočetní, podle toho se zařídíme.

 

 Ivana Malířová, zastupitelka města Žatec

Výkladní skříň

Chrám Chmele a piva měl být výkladní skříní města Žatec. Rekonstrukce objektů přispěla k vylepšení vzhledu města a díky dobrým začátkům provozu i k většímu povědomí o Žatci. Jak už to v životě firem chodí, ředitelé, vedoucí provozu, sládkové, ale i další klíčoví pracovníci se střídají. Někdy to vede k lepšímu, někdy je tomu naopak. O příspěvkové organizaci Chrám chmele a piva CZ, p.o. (CHCHP) se dle mého soudu dá konstatovat pouze jedno. Veškeré provedené změny vedly k úpadku, což se nejvíce projevilo po dosazení Ing. Ondřeje Baštýře do funkce zastupujícího ředitele. Výsledek jeho činnosti se dostavil ve velmi krátké době. Skončilo vaření dobrého piva, protože v práci, pod jakousi záminkou ze strany zaměstnavatele, skončil kvalitní sládek. Dobré pivo mělo být a zpočátku bylo tím, co CHCHP mělo reprezentovat a také reprezentovalo.

Výsledky zastupujícího pana ředitele se dostavily bohužel jen negativní. Po městě se povídá ledacos. Třeba to, že zastupující pan ředitel to dopracoval tak daleko, že na CHCHP byla uvalena exekuce. Nevěříte? Věřte. Z účtů CHCHP bylo exekuováno 430 350,-Kč. Případně se informujte u paní starostky nebo místostarosty Špičky, určitě Vám rádi odpoví. A víte, vážení občané města Žatce, proč exekuce? Zastupující ředitel Finanční správě neodváděl DPH. Jistě si pokládáte otázku, kdo měl z pohledu svého funkčního zařazení CHCHP na starosti. Nebyl a není to nikdo jiný než pan místostarosta Špička. Vypadá to, že o ničem nevěděl. On totiž neví, kolik CHCHP v současné době dluží na sociálním pojištění a na vyměřeném penále, přestože se to stalo veřejným tajemstvím. Alespoň to tedy tvrdí. Pan místostarosta Špička, jak jsem stihl poznat, o činnosti CHCHP neví nic. „Pane místostarosto, proč nejezdí výtah ve Sladovně? „Nevím, zeptám se, pana ředitele.“ „Pane místostarosto, proč nejezdí výtah ve Chmelovém majáku?“ „Nevím, zeptám se, pane ředitele.“ „Pane místostarosto, z jakých technických důvodů, je uzavřena pasáž ve Sladovně?“ „Nevím, zeptám se… “.

Abych nezapomněl, dluh na sociálním pojištění k 31.12.2019 činil přes 3 miliony korun a sankce více než 1,2 milionu korun. Zeptal jsem se, přestože CHCHP neřídím a nekontroluji. Co na to paní starostka? Vypadá to, že také neví nic a bude se muset zeptat pana místostarosty Špičky. Byl jsem nicméně paní starostkou poučen o tom, kde bych se eventuálně měl zeptat na přesnou výši dluhu k uvedenému datu. Napadá mě jedna otázka, proč se paní starostka na onom místě nezeptá sama, aby věděla, jak „dobře“ město řídí?

Ti, kteří by částku znát měli, konkrétně paní starostka Mgr. Hamousová a pan místostarosta Špička, a já věřím, že ji znají, ji ovšem drželi v tajnosti. Pokud však o výše popisovaných problémech ve skutečnosti nevěděli, je pak otázkou, zda mohou město řídit.

O skutečném stavu věci neví ani řada radních, jak jsem mohl vyčíst z výrazu jejich tváří na jednání zastupitelstva dne 5.3.2020. Neví ani o dluhu na sociálním pojištění, výši penále a o exekuci už vůbec ne.

Poté, co bude do zastupitelstva 02.04.2020 předložen materiál, který by měl okolnosti současného marasmu CHCHP objasnit, podám Vám zprávu.

Určitě se zeptám na správném místě, z jakých peněz byly závazky uhrazeny. Jsem přesvědčen, aniž bych se ptal, že to bude z městského rozpočtu. Nechme se překvapit.

 

Karel Krčmárik, zastupitel

ZAMYŠLENÍ NAD VÝKONY

Vysvětlení pojmů.

Město Žatec – majitel klubu a sponzor                                                                                                                                                                        Místostarosta Špička – manažer sportovního klubu                                                                                                                                                Chrám chmele a piva  – sportovní klub                                                                                                                                                                        Pověřený ředitel Ing. Baštýr – trenér klubu                                                                                                                                                              Personál  – hráči klubu                                                                                                                                                                                        Zastupitelstvo města – valná hromada                                                                                                                                                            Spotřebitelé –fanoušci klubu

Kolegyní Malířovou, autorkou příspěvku, „Možná přijde i kouzelník“, jsem byl inspirován k vyhotovení příspěvku, ve kterém se snažím Chrám chmele a piva přirovnat ke sportovnímu klubu, jedno zda fotbalovému či hokejovému.  Majitel sportovního klubu a sponzor v jedné osobě, přihlíží tomu, jak jeho sportovní klub podává nestandardní výkony, výkony hodné okresní soutěže, přičemž by to měly být výkony, alespoň na úrovni národní ligy.  O výsledcích pojednává shrnutí výsledků kapitánem klubu, za roky 2016, 2017, 2018, které si dovolím vzít z obsahu příspěvku kolegyně Malířové.                                                                                 

Rok 2016 byl rokem mnoha změn ve více oblastech (personální, provozní).  Obě činnosti se však rozvíjejí a věřím, že v novém roce s příchodem nových projektů dojde k razantnějšímu rozvoji.

Rok 2017 nebyl hospodářsky úspěšným rokem. Byly však učiněny opatření (nový koncept restaurace, kvalitní pivní produkce, nový šéfkuchař a vedení restaurace), které slibují vysoký rozvoj zejména doplňkové činnosti (DČ), což se začíná momentálně ukazovat. Pozitivní je růst návštěvnosti v oblasti turismu, kdy se dostáváme ve srovnání s nejslabším rokem v historii 2013 na téměř 400 % nárůst.

Rok 2018 nebyl hospodářsky úspěšným rokem. Byla však učiněna opatření (systémová i personální), která slibují restart a změnu trendu zejména v oblasti DČ, což se již začíná momentálně projevovat.                                                                                           

Nelze přehlídnout, že trenér klubu provádí tři roky po sobě v hráčské sestavě personální změny (ne snad, že by hráče nakupoval, ale kdo ví). Majitel klubu a sponzor v jedné osobě je v klidu. Příjmy majitele a sponzora klubu jsou zřejmě nevyčerpatelné. Co tomu, jak sportovní klub funguje, říká jeho manažer, který má v popisu práce dbát na jeho správný chod. Prozatím nic, na valné hromadě kritika nad špatnými výkony klubu a trenéra nezazněla. Za opravdu dobrý vtip je možné považovat výsledek klubu, kdy trenér jeho výkonnost v roce 2017 srovnává s rokem 2013. Výkonnost stoupla o závratných 400%. Fanoušci klubu musí být na výkon trenéra a klubu opravdu pyšní. Určitě by byli pyšnější, kdyby kapitán klubu, porovnal klubový výkon s prvními čtrnácti dny po slavnostním zahájení jeho činnosti, právě s oním rokem 2017. To by byl výkon vyšší alespoň o 2 541, 65%. Možná se výsledky z prvních čtrnácti dnů po zahájení provozu klubu nedochovaly, škoda.  Co jsem tím chtěl sdělit. U každého normálního majitele a sponzora klubu to v praxi vypadá úplně jinak. Vymění se trenér, někdy i manažer. Majitel klubu a sponzor v jedné osobě je jiného názoru, trenéra a manažera ve své funkci ponechává. Příkladem pro majitele klubu by měla být fotbalová Sparta Praha, kde byl trenér vyměněný v krátké době několikrát za sebou. Uvidíme, co se bude dít, jak ve svém příspěvku píše kolegyně Malířová, poté, až se bude „lámat chleba“ za rok 2019.

                                                                                                Karel Krčmárik, zastupitel

Fejeton o čekání na kouzelníka

„A možná přijde i kouzelník…“, to byla v nedávno minulé době taková hláška z jednoho zábavního pořadu, kdy se čekalo na něco a ono to nikdy nepřišlo a tak se čekalo dále. Trošku mi to navodilo představu čekání na další hospodářský výsledek jedné žatecké níže uvedené organizace.

 

Nějak se mi do ruky dostaly Zprávy o činnosti z posledních let u našeho městského stříbra – Chrámu chmele a piva. Tedy nevím, zda to lze označit za stříbro, ale tak třeba řekněme bronz.  I bronz je dobrý, leskne se, vypadá jak zlato a třeba ve sportu je bronzová medaile velice pěkná. Ale přesto, zařízení je výstavní, hezkého vnějšího vzhledu a vždy zde byla myšlenka, že bude takovým „magnetem“ pro turisty v našem krásném městě. Vysoký výtah do chmelového nebe, kterým buď nahoru vyjedete, nebo nevyjedete, orloj, který je opravdu unikát a moc jich v republice není a vedle stojí další restaurační pivovar, kde je dost plno, myslím tím hostů.  Každý si může udělat obrázek, zda vnitřek Chráme chmele a piva odpovídá vnějšku.

 

Ale zpět ke Zprávě. Je to takové zvláštní počtení plné koncovek.  Každý rok je mírně nadějný – sic někdy s určitým mráčkem drobného neúspěchu, každým rokem se ale věří v lepší výsledek než o rok dříve, hostů přibývá a pivo se vaří a točí. Nechci nic ekonomicky hodnotit, nemám na to adekvátní, jak se říká „oko“.  Vše je můj pouze laický pohled, jelikož ráda píši o tom či onom, tak prostě píši o pár řádcích na konci Zpráv, které mne zaujaly.

 

Rok 2016 byl rokem mnoha změn ve více oblastech (personální, provozní).  Obě činnosti se však rozvíjejí a věřím, že v novém roce s příchodem nových projektů dojde k razantnějšímu rozvoji.

Rok 2017 nebyl hospodářsky úspěšným rokem. Byly však učiněny opatření (nový koncept restaurace, kvalitní pivní produkce, nový šéfkuchař a vedení restaurace), které slibují vysoký rozvoj zejména doplňkové činnosti (DČ), což se začíná momentálně ukazovat. Pozitivní je růst návštěvnosti v oblasti turismu, kdy se dostáváme ve srovnání s nejslabším rokem v historii 2013 na téměř 400 % nárůst.

Rok 2018 nebyl hospodářsky úspěšným rokem. Byla však učiněna opatření (systémová i personální), která slibují restart a změnu trendu zejména v oblasti DČ, což se již začíná momentálně projevovat.

 

Tolik k profesionálnímu hodnocení hospodářských výsledků z pohledu a pera zastupujícího ředitele organizace.  Tyto řádky mne opravdu zaujaly a budeme jenom doufat, že až dojde, jak se říká, „na lámání chleba“ z roku 2019, což se vší pravděpodobností bude až za pár měsíců, bude třeba hodnocení ještě optimističtější.

 

Ivana Malířová

Akce „KAMENNÝ VRŠEK

Hlavní motto výstavby inženýrských sítí a komunikací na Kamenném vršku: “S výstavbou rodinných domů přibude obyvatel města, to bude mít za následek vyšší daňové příjmy do městské pokladny”. Výsledek naplnění očekávání, je uveden na konci příspěvku.

Město Žatec od doby zahájení výstavby infastruktury v tzv. I. etapě, do inženýrských sítí a komunikací vložilo 42 740 054,-Kč. Za 24 prodaných parcel v této etapě město utržilo 10 510 323,-Kč. 1 m2 se v průměru prodával za 489,-Kč. Prodělek 32 229 731,-Kč. V II. etapě a), město v rámci výstavby inženýrských sítí a komunikací zaplatilo 24 031 778,-Kč. Z prodeje 13 parcel město získalo 13 056 800,-Kč. Prodělek 10 974 978 Kč. Ve II. etapě b), bylo městem za infrastrukturu pro 8 parcel zaplaceno 6 925 673,-Kč. Prodejem parcel město získalo 6 544 550,-Kč. V rámci uplatněného odpočtu DPH, se městu vrátilo 765 939,-Kč. V tomto případě je možné konstatovat úsporu 384. 816,-Kč.

Tak jako ve II. etapě a), tak i v II. etapě b), město prodávalo 1 m2 za 950,-Kč. Pro II. etapu a) tak i pro II. etapu b), je velice nutné poznamenat, že v kupních smlouvách byla kupní cena 1 950,-Kč, tedy přesně podle znaleckého posudku. Město se ovšem zavázalo, že každému, kdo v dohodnutém termínu provede kolaudaci stavby, odpustí na kupní ceně 1 000,-Kč/m2. Tímto dobročinným skutkem město přišlo o 32 064 000,-Kč, resp., každému ze stavebníků město v průměru darovalo 1 526 857,-Kč. Ve III. etapě bylo proinvestováno 21 726 856,-Kč, přičemž vzniklo 18 parcel, na kterých je možné postavit rodinný domek. Není bez zajímavosti si porovnat ceny podle znaleckých posudků, kdy ve II. etapě a) a b) byla cena dle znaleckého posudku 1 950,-Kč/m2, ve III. etapě znalec tržní cenu stanovil na 920,-Kč, a to i přesto, že u předchozích 21 prodaných parcel, byl 1 m2 oceněn na 1 950 Kč. Tržní ceny nemovitostí jdou stále nahoru, před branami Žatce se tržní prostředí zřejmě zastavilo.

Ve III. etapě město za infrastrukturu zaplatilo 21 726 856,-Kč. Podle ceny stanovené znalcem mělo město za prodej parcel utržit 24 069 600,- Kč. Protože byl o koupi parcel zvýšený zájem, bylo o kupní ceně licitováno. V souhrnu byly prodány za 29 124 216 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že pouze z prodeje parcel ve III. etapě nebyl prodělek. Netvrdím a ani by to tak nemělo být, aby město na svých občanech vydělávalo. Na druhé straně by však město nemělo na určité skupině občanů prodělávat. Výsledek investice města do infrastruktury, 95 424 361,- Kč. Výnos z prodeje parcel 59 617 012 Kč. Výsledek -35 807 349 Kč + dobročinný skutek 32 064 000,-Kč. Město ve výsledku přišlo 67 871 349,-Kč.

Nyní si dovolím vrátit se na začátek příspěvku. Samozřejmě, že nevím, zda si vedení města prověřilo, jak městu Žatec, od zahájení výstavby RD na Kamenném vršku, stoupl počet obyvatel, resp. zda se městu zvýšily příjmy za nárůst počtu obyvatel. Pokud ne, uvádím, že od roku 2007, kdy byly zahájeny práce na inženýrských sítích, do konce roku 2019, klesl počet obyvatel o 704, z původních 19 334 obyvatel na 18 630 (údaj k 06.01.2020). V roce 2018 poklesl počet obyvatel města o 204 a v roce 2019 o 248. V době, kdy se již měly naplňovat vize o zvyšování počtu obyvatel a o vyšších daňových příjmech, se nic takového nestalo.

Karel Krčmárik, zastupitel

„Teplárna s ředitelem a s finanční zátěží“

“Teplárna s ředitelem a s finanční zátěží”, takto je nazvaný článek v Žateckém zpravodaji číslo 12, ze
dne 5. prosince 2019. “Pane redaktore”, uvedením neúplných informací lze zkreslit úplně všechno.
Citujete předsedu představenstva pana Jaroslava Hladkého, který uvedl: „ Je to další problém
minulého vedení, se kterým se musíme vypořádat“. Tím problémem, jak uvádí Žatecký zpravodaj,
bude zaplacení škody ve výši 12.0 mil. Kč bývalému dodavateli štěpky. Pan Jaroslav Hladký, možná
záměrně, možná z jiných pohnutek neuvedl, kterého předchozího vedení se problém týká. Vy sám to
neupřesňujete, přestože bylo možné se pana předsedy představenstva zeptat, které předchozí vedení
má na mysli. Ne každý, možná nikdo, se nepodívá do obchodního rejstříku, aby zjistil, které vedení
před deseti lety smlouvu na dodávku štěpky uzavřelo. Ono však ani nejde o to, kdo ji uzavřel, ale o to,
kdo ji vypověděl, protože vypovězení smlouvy je předmětem soudního sporu.
Je nutné zdůraznit, že pod pojmem “minulé vedení”, není vedení Žatecké teplárenské, a.s. (ŽT), kdy
byl předsedou představenstva Ing. Petr Šmíd. Za jeho vedení společnosti, sporná smlouva uzavřena a
ani vypovězena nebyla.
V příspěvku je opomenut fakt, že ŽT má u jistého dodavatele technologie pohledávku ze smluvní
pokuty, téměř ve stejné výši jako bude závazek z vypovězené smlouvy. Neúplné vyjádření současného
předsedy představenstva působí dojmem krytí případného neúspěchu hospodaření v letošním, či
příštím roce. Bude záležet pouze na tom, kdy ŽT z rozhodnutí soudu zaplatí, co jí bylo uloženo.

Karel Krčmárik, zastupitel

„Jednám“

Vážení čtenáři, také se domníváte, že moje hodnocení péče o některé nemovitosti v majetku města, o které se staral pan V. Martinovský, bylo neobjektivní?  Z vyjádření paní starostky vyplynulo, že pan Martinovský podal výpověď smlouvy, a to právě s ohledem na moje neobjektivní hodnocení jeho práce se kterou pečuje o jemu svěřené nemovitosti. Jsem přesvědčený, že snímky vily u Lidlu, bývalé výměníkové stanice ve Studentské ulici, bývalého Posádkového domu armády (PDA) vypovídají o hodnocení objektivním a neznalosti paní starostky, jak je o majetek pečováno.

    Jak šel čas: v šestiměsíční výpovědní lhůtě, která počala běžet 1.1.2019, Rada města pod vedením paní starostky nevypsala výběrové řízení na nového správce bytového a nebytového fondu, který pan Martinovský pro město spravoval. Jediné, co bylo ve výpovědní lhůtě realizováno, bylo ukončení „správy“ těch nemovitostí, o nichž jsem se na jednání zastupitelstva zmínil jako o zanedbaných. Správa bytového fondu pokračovala ještě po výpovědní lhůtě, tedy po měsíci červnu 2019. Smlouva již skončila a město díky nečinnosti Rady, dávalo a možná ještě na každý měsíc dává jmenovanému objednávky, jinak by se neměl kdo starat o evidenci nájmů a plnění dalších povinností s pronájmem městských bytů spojených. Na dotaz při jednání Zastupitelstva, dne 24.10.2019, proč ještě nebylo vypsané výběrové řízení na nového správce, paní starostka odpovědět nedokázala. Odbyla to pouhým konstatováním, „jednám“.  Jednala 10 měsíců. Výsledek jednání, problémové nemovitosti zůstaly na starost městu.  Předpokládám, že nejen pouze z mého pohledu, docházelo a možné ještě dochází ze strany Rady, resp. některých jejich členů k obcházení  Zákona o zadávání veřejných zakázek, resp. Směrnice pro zadávání zakázek malého rozsahu. Paní starostka, která je jako senátorka v pozici zákonodárce, je jiného mínění – nic neporušujeme.  Pro objektivnost shora popsaného přikládám odkaz na internetové stránky, kde je možné sledovat průběh jednání okolo dané problematiky. Závěrem uvádím, že za přispění většiny zastupitelů, se dne 28. 11. 2019 podařilo přijmout upravené usnesení, kterým se Radě města ukládá výběrové řízení vypsat. 

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                             Karel Krčmárik, zastupitel

Žatec má i svá pozitiva

Na těchto stránkách informujeme čtenáře otevřeně o dění v Žatci, proto „Žatec otevřeně.“
Ráda bych ale porušila tradici a napsala pár svých postřehů o tom, co se mi zde poslední
dobou líbí, neboť není zde vše špatné, tzn. nejsou zde jen negativa, ale i pozitiva. Prosím
nechť mě ale čtenář omluví, že nebudu vyjmenovávat vše pozitivní – výčtem bych vás asi
nudila a hlavně bych na něco určitě zapomněla. Budu psát o tom, co mě osobně zaujalo a můj
názor zcela jistě nemusí korespondovat s tím vaším, protože každý má náhled na to či ono
jiný, takže mne prosím omluvte, pokud to budete vidět jinak.

V dosahu mého omezeného akčního rádia je několik záležitostí, které považuji za dosti
zdařilé a které jistě posunují náhled na naše město směrem tam, kde ho všichni chceme mít –
k upravenému městu s bohatou historií, kde se dobře bydlí a kde se máme čím pochlubit.
Jsem čtenář, takže mne zaujala rekonstrukce knihovny na našem hlavním náměstí. Knihovna
má pěkně upravený interier lépe přizpůsobený potřebám veřejnosti, i když venkovní plášť má
z bližšího pohledu drobnější chybičky. Ale i přesto knihovna získala svou rekonstrukcí navíc
zajímavé otevřené prostranství na hradbách, odkud je velmi pěkný výhled na spodní část
města, na tzv. Podměstí a ještě dále. Pokud píši o knihovně, kousek od ní je dominanta našeho
města – radnice. Radniční budova v této době prochází rekonstrukcí a již se jasně rýsuje její
nová podoba jak zvenčí tak i zevnitř. Již nyní začíná mít pěknou barvu a i uvnitř bude
přívětivější prostředí jak pro zaměstnance, tak i pro občany. Škoda jen, že takto pěkně se
nemohou obléci do nového hávu všechny domy na náměstí. Město ale začíná pomaloučku
ožívat, některé domy se opravují, v létě jsou zde mobilní předzahrádky a také kulturní vyžití
ve středu města navzdory některým škarohlídům je již velmi pestré. Moc se mi líbí oáza klidu
uprostřed města – Kapucínská zahrada vedle kláštera. Je zde dostatek zeleně, zajímavých
rostlin a květin, na lavičce si můžeme posedět a pozorovat i nějaký ten vodní prvek či
zvířectvo. Místo se vhodně využívá i k některým kulturním aktivitám. Škoda jen, že si
budeme muset ještě nějaký ten čas počkat na revitalizaci přilehlého Kapucínského kláštera.
Moc se mi líbí objekt tzv. Mederova domu, který dá se říci „začíná vstávat z popela.“ Jedná
se středověký gotický dům na Náměstí 5. května, ze kterého toho moc nezbylo. Nadšenci ze
Spolku Mederova domu prostřednictvím evropské dotace a dalších žateckých subjektů tento
dům zachraňují a nyní ho můžeme již částečně vidět v jeho historické podobě. Pokud
odejdeme trochu dále od centrálního náměstí, můžeme narazit také na některé nové
záležitosti. Díky cyklostezce dosti ožila jindy pustá část podél řeky Ohře směrem na
Bezděkov. Já osobně mám velkou radost, že po desítkách let budeme mít nové chodníky na
Pražské ulici v okolí hřbitova. Stížností na stav chodníků zde bylo od občanů hodně, aby ne –
chodníky nebyly desítky let opravovány a chudák chodec na nich někdy šlápl jak se říká
„vedle“ či si poškodil obuv. Ale nyní opravdu budeme mít bytelné a pohodlné chodníky a k
dobré chůzi nám již jen chybí to, aby zde automobily nejezdily tak rychle a občas chodce
nepocákaly vodou ze silnice. Velice prospěšnou věcí pro občany města je tzv. Senior taxi.
Taxislužba, kterou si může občan objednat na základě splnění určitých předpokladů a nechat
se dovézt např. k lékaři, na nákup a zpět za sníženou cenu. Služba tu již dříve byla, poté byla
zrušena a opět ve vylepšené podobě slouží občanům vyššího věku k jejich spokojenosti.
Máme tu rovněž nový sběrný dvůr za městem u teplárny. Důležité je ale to, že pokud si
někdo třeba do sběrného dvora nemůže dojet nebo má odpad, který je menšího objemu, má k
dispozici sběrové nádoby na tříděný odpad rozmístěné po městě. Nemyslím tím běžný odpad
jako je papír, sklo či plasty. Myslím odpad v podobě textilu nebo elektroodpad. Na textil je
díky dalším mimoměstským subjektům více kontejnerů, ale na elektroodpad není kontejnerů
tolik, ale jsou snad dostačující. Problémem je ale to, že tyto „červené“ kontejnery jsou dosti
poškozené vandaly a mnohdy tam nelze odpad vhodit, nebo je to problematické. V souvislosti
s tímto musím také zmínit další sběrové nádoby na tříděný odpad rozmístěné po městě, které
jsou částečně zapuštěné do země, jsou to tzv. chytré odpadkové koše. Jsou nejenom praktické
– poznají, kdy jsou plné, odpad si lisují, ale také jsou i vzhledově pěkné, s kresbou města na
stěnách.

Jak jsem v úvodu psala, pozitiv ve městě je hodně a není ani mým cílem je všechny
vyjmenovávat. Musím ale zmínit i další připravované projekty, které jsou chválihodné a
městu prospěšné a já osobně je velmi vítám, protože pokud se vše podaří, město bude mít
další pěkná zákoutí a objekty. Jsou sice zatím jenom „na papíře“, ale do budoucna se Žatec
může těšit na jejich realizaci. Z mého pohledu zajímavá revitalizace městských parků, po
které občané volají již dlouho. Parky se vylepší, doplní mobiliářem a novou zelení a hlavně
se zde bude klást důraz na vodu, které je pod určitou částí města dostatek, jenom ji dobře
rozvést a využít. Připraveny jsou projekty na rozvoj bývalé vojenské věznice, PDA, divadla a
Kapucínského kláštera. Prostory zde by pak sloužily k bydlení, kultuře, vzdělávání,
odpočinku a sdružování různých zájmových skupin. Zajímavý je nedávno představený projekt
na revitalizaci městských hradeb okolo celého středu města. Pokud by vyšla realizace
projektu, občanům se nabídnou nové pohledy na město i z města do blízkého okolí, nové
odpočinkové zóny a otevřou se nová místa na hradbách dříve nepřístupná. Líbí se mi stará tzv.
Lüdersdorfova vila vedle bývalých papíren u Lidlu. Neorenesanční vila z 2. pol. 19. st. má
svoji historii spojenou s výrobou papíru ve městě a jistě bude dobrou věcí vrátit jí její
původní vzhled a vhodně ji využít, aby sloužila občanům města.
Jak jsem již zmínila, nejsou v Žatci jen negativa, ale i pozitiva. Ano, je co zlepšovat, ale
můžeme se i z mnoha nových věcí těšit. Buďte kritičtí, ale i optimističtí. Jak se nyní říká, vše
je o penězích, ale také o lidech, kteří jsou ochotni něco dělat. V Žatci je snaha něco řešit a
změnit ve prospěch občanů. Sice se někdy také něco zcela úplně nepovede, ale dobrých věcí
je tu spousta a já jsem za ně ráda, protože se tak naše město stane o další kousek lepším a
přívětivějším pro své obyvatele i návštěvníky.

Ivana Malířová, zastupitelka Žatce 

 

Libočanská branka

Dovolím si Vám položit otázku, na kterou si odpovězte sami. Jak jste spokojeni s opravou Libočanské branky (dále jen „branka“), kterou měla nebo možná ještě má ve správě RK pana Martinovského. Oprava byla prováděna někdy od 10. do 12. měsíce roku 2018.  Kvalita provedeného díla, nejen podle mého názoru, hrozná. Rovněž v této věci připojujeme fotografie.  Až po kritice na jednání zastupitelstva byla provedena reklamace a částečná oprava. Paní starostku jsem na jednání zastupitelstva požádal, aby, až bude mít čas, šla zhodnotit výsledek díla v hodnotě okolo 500 000,-Kč. Na dalším jednání zastupitelstva na otázku, jak se ji oprava branky líbila, zazněla odpověď, nejsem stavař. Když půjdete Libočanskou brankou směrem do Podměstí, nebude od věci si u východu z branky všimnout opadávající omítky. Vím, že všichni, kdo tam půjdou nebudou stavaři, jsem přesvědčený, že i osoby bez stavařského vzdělání poznají, že se jedná o nekvalitně provedenou práci.   To vše, co je shora napsané, je možné slyšet a vidět na www stránkách města, kde jsou zveřejněny audionahrávky a videozáznamy z jednání zastupitelstva. Dovoluji si přiložit pár snímků pro ty, co Libočanskou brankou nechodí.

Závady na přiložených fotografiích 1-4 odstraněny po kritice na zastupitelstvu. Stav na fotografiích 5-7 k datu 21.11.2019.

Karel Krčmarik, zastupitel

bývalý Dreherův pivovar Žatec

Solventní kupec není.

Kolem dokola, paní starostkou slibovaný solventní kupec nemovitostí bývalé Fruty, není. 26.7 mil. Kč z městského účtu je pryč. Pravda, máme zchátralé budovy a nevíme co s nimi. Peníze na nákladnou opravu město nemá. Podle nedávného vyjádření paní starostky, by to měla zachránit dotace. Pokud by se snad čtenáři domnívali, že město koupilo celý areál bývalé Fruty, není tomu tak. „Novodobé“ stavby jsou ve vlastnictví jiných osob. Město vlastní pouze stavby bývalého Dreherova exportního pivovaru. Co je na celém případu zajímavé, že se paní starostka u České spořitelny a.s., nezajímala o důvody, proč město po 26.06.2018 neobdrželo finální rozhodnutí, jak bylo slibováno.

Parcely, které byly součástí koupě Fruty, mají podle paní starostky „přidanou hodnotu“ a „rozvojový potenciál“. Co tím paní starostka mínila? Mínila tím, že pozemky lze využít pro výstavbu na bydlení. Podstatnou otázkou je, kdo onu „přidanou hodnotu“ či „rozvojový potenciál“ využije. Přeji si, aby město „přidanou hodnotu“, či „rozvojový potenciál“, nevyužilo. Důvod mého přání vysvětlím později. Město koupí Fruty získalo cca. 8.7 ha. pozemků. Bylo uvažováno tak, že město onomu významnému a solventnímu investorovi prodá pouze zchátralé stavby a pozemky pod nimi. A 8.7 ha. zůstane v majetku města za účelem přípravy parcel k výstavbě.

Jedním z proklamovaných důvodů, proč město musí zajišťovat rozvoj bydlení investicemi do sítí a komunikací, byl nárůst obyvatel. S nárůstem obyvatel hlášených k pobytu ve městě, souvisí větší příjem financí do rozpočtu města. Jak to ve skutečnosti s nárůstem obyvatel je? V roce 2006 bylo v evidenci obyvatel vedeno 19 431. Město do sítí na Kamenném vršku investovalo nemalé finanční prostředky, prodejem parcel se městu nevrátily. Podstatné je však to, že k 31.12.2018 poklesl stav evidovaných obyvatel města na 18 878. Nejedná se o žádný nárůst, naopak o úbytek 553 evidenčně vedených obyvatel.

Karel Krčmárik, zastupitel